Jsme ještě právním státem II

Omlouvám se čtenářům a po výtkách zveřejňuji přepracovanou verzi. S ohledem na okolnosti v případě mi bylo doporučeno zachovat anonymitu osob. Po ukončení šetření zveřejním úpravu s plnými jmény a funkcemi.  

Jsme stále právním státem?

Je v naší zemi právo pro všechny, nebo pouze pro vyvolené, a na objednávku?

Jak soudí náš soudní systém. Soudí podle práva, nebo na základě politické objednávky, případně objednávky zájmových skupin? Právní stát znamená účinnou nezkorumpovanou policii a spravedlivé nestranné soudy. Je Česká republika právním státem?

Osobně si myslím, že ano. Bohužel však pouze pro některé. Pro ty, kteří si mohou zaplatit kvalitní advokáty.

Naproti tomu existuje druhá skupina. Jsou to osoby označované za chronické stěžovatele. Tito lidé se brání sami jak mohou a umí, a využívají k tomu právních norem našeho státu.

Ale k věci, proč tento příspěvek píši. Již od roku 2008 se věnuji rozkrývání trestné činnosti komunálních zastupitelů. Od tohoto roku jsem v daném „oboru“ začal sbírat zkušenosti. Začal jsem jako člen kontrolních orgánů města, upozorňovat na porušování zákona. Výsledkem bylo nejen odvolání mé osoby z kontrolních orgánů města. Ale také odvolání starosty a místo starostky, kteří se odmítli podílet na rozkrádání majetku města.

A vše pokračovalo v lednu 2011, kdy moji rodinu vystěhovali starostka města na ulici bez náhrady. Pomoci se mi nedostalo.

Začal jsem tedy shromažďovat podklady o trestné činnosti městského úřadu tedy starostky a místo starostky.

Po neustálém vyhrožování různých lidí pro mne neznámých a místo starosty který mi vyhrožuje veřejně prostřednictvím článku v Deníku Mostecka, jsme byli nuceni opustit z bezpečnostních důvodů město.

Po úplné kompletaci podkladů, dle nichž bylo průkazné, že šlo ze strany některých lidé o porušování zákona. A kdy jsem neustále upozorňoval kompetentní orgány města, Státního zastupitelství, Policie ,ministerstev a Krajského úřadu na porušování zákona. Na toto nepřišla žádná odezva.

Připravili jsem trestní oznámení na konkrétní lidi ve vedení města. Tak jak se občas přihodí spolupracovala se mou na přípravě Trestního Oznámení proti vedení města také určitá část obyvatel města. Došlo k úniku informací, a ze strany vedení města následovala odveta

Je všeobecně známé, že mám duševně nemocnou snachu, schizofreničku. Této mojí snaše jsem vychovával syna, a ona by jej chtěla do vlastní péče. Tato osoba na mne účelově dlouhodobě podávala trestní oznámení na zločiny znásilnění, pohlavní zneužívání, vydírání a vyhrožování.

Následovaly události, které by nevymyslel ani nejlepší spisovatel. Moji snaše poradili „dobří lidé, aby na mne podala Trestní Oznámení za zneužívání mojí nevlastní dcery. Policie začala vyšetřovat moji osobu z podaného oznámení a aktivity kolem dění ve městě jsem byl nucen přerušit.

Po tomto útoku jsem přestal komunikovat se svými partnery, s kterými jsem byl odhodlán prokázat onu korupci a trestnou činnost ve vedení města, a začal bojovat sám bez vnějšího vlivu. Dne 10. 4. 2014 k nám přišel OSPOD v doprovodu policie a odebrali nám bez udání důvodu mého syna a mého vnuka. Dále nám odebrali dvě partnerky dcery a syna - .Odebrali nám i našeho šestiměsíčního syna kojence.

Samozřejmě jsme začali okamžitě jednat a podali odvolání proti tomuto postupu. Mojí partnerce bylo ze strany odpovědných orgánů sděleno, že jí vrátí děti, pokud ode mne odejde. Začalo peklo, které bych nikomu nevěřil, kdyby je vyprávěl. V květnu téhož roku mě přepadli a pokusili se mě oběsit, mladíci s prokázanou přímou vazbu na určité lidi ve vedení města. Podal jsem Trestní Oznámení. Přestože jsem útočníky identifikoval, byl vyřešen pouze jeden z nich a to pouze při přestupkovém řízení. Podal jsem odvolání proti tomuto rozhodnutí, které však bylo zamítnuto. Od tohoto okamžiku jsem tušil, že mi přichází těžké časy.

Bojoval jsem dál, a vrátil jsem ke své původní činnosti, dokázat podvody, korupci a trestné činy páchané vedením obce. Na podzim 2014 jsem podal rozsáhlé Trestní Oznámení a kontaktuji SZIF s podezřením na dotační podvod. Následně jsem byl obžalován pro pohlavní zneužití dcery s dokonanou souloží. Obžalován jsem byl přes naprostou absenci důkazů. A hlavně i přes skutečnost, že znalecký posudek jasně stanovil, že dcera je panna a nikdy pohlavní styk neměla. S hrůzou zjišťuji, že naše děti vypovídají o bití a dcera o sexuálních praktikách, za které by se nemusely stydět protřelé šlapky.

To nás zlomilo. Mě i moji partnerku. Teprve v průběhu času jsme zjistili, jak tato svědectví vznikla. Naše děti nám byli odebrány a umístěny v diagnostickém ústavu. Ze svědeckých výpovědí pracovníků toho ústavu vyplynulo, že děti byli nuceny vypovídat ve prospěch obžaloby. K odebrání dětí došlo 10. 4. 2014, a první výslech dětí se konal až 25. 5. 2014 Začátkem roku 2015 urguji Trestní Oznámení a spojuji se mimo jiné s kanceláří ministra financí pana Babiše. Tento úřad mi přislíbil v odpovědi pomoc, a předá prý příslušnou věc k prošetření podřízeným. Na jaře 2015 mě opakovaně navštěvuje Policie České republiky a upozorňuje mě, že pokud nezanechám svých aktivit, půjdu sedět. Tento postup mě zaráží. Navíc je mi odmítnuto abych podal vysvětlení k případu. Policie případ odkládá. Odvolávám se tedy a podál jsem stížnost proti postupu policie. Dostal jsem se do kolotoče událostí. Dne 23. 4. 2015 v polovině hlavního líčení vedeném proti mé osobě za údjné zneužívání, je na mne uvalena vazba.

Proti mně vypovídalo křivě pět státních zaměstnanců. Protestuji, ale nejsem vyslyšen. Nechápal jsem, co se děje. Nemá to logiku. Po 26 -ti dnech jsem byl propuštěn. Krajský soud konstatoval protiprávnost vazby a konstatoval zásadní porušení Listiny lidských práv a svobod.

Dostal jsem nicméně vzkaz, že pokud mi toto nestačilo, příště bude hůř. Při čtení rozsudku jsem se dozvěděl, že soud se dohodl týden před hlavním líčením, že na mě bude uvalena vazba. Vazbu zdůvodňuje soud svědectvím z výpovědí při hlavním líčení. Tedy byla dohodnuta vazba na moji osobu, a týden proti mně vyráběli důkazy. Obrátil jsem se na Státní zastupitelství. K tomu co se děje, mi můj soused s kontakty na město mi sdělil, že mluvil s někým z vedení města a daný člověk prohlásil, že jsem hajzl a je nezbytné mi zavřít hubu za každou cenu. Po sléze zjišťuji , že tento výrok pronesl sám starosta města.

V srpnu téhož roku mi hoří garáž u domu i s auty. Následně je mi opět vyhrožováno. Nic není vyšetřeno. V Říjnu mne navštívil syn a sdělil mi, že jej oslovil můj soused a chtěl koupit našeho psa. Nesouhlasil jsem s tím. V Listopadu je náš pes odcizen, zastřelen a stažen z kůže. Jeho hlava s kůží vystavena. Tělo psa se nenašlo. Policie případ odložila. Já sám ale pokračuji ve stupňování tlaku na hospodářskou kauzu. Je mi tou samou osobou jako v předchozím případě poslán vzkaz, že mi zapálí auto.

V únoru následujícího roku 2016 k nám do domu vnikl v nočních hodinách ozbrojený útočník a napadl moji rodinu. Přivolaná policie věc šetřila jako přestupek. Odmítla věc překvalifikovat. Je mi jasné, že útok souvisí s onou hospodářskou kauzou. Proto jsem podal stížnost na Státním zastupitelství na kvalifikaci tohoto přepadení. Věc byla obnovena a překvalifikována. Spojil jsem se s vyšetřovatelem policie a nabídl jsem svůj souhlas s mírným trestem, výměnou za informaci Státnímu zastupitelství kdo si toho, kdo nás přepadl, najal. Pachatel s návrhem souhlasil a začal vypovídat. Potvrzuje se opět přímé spojení s městem. Měl jsem zájem kandidovat v krajských volbách. Začal jsem vyjednávat o zapsání na kandidátní listinu. Dne 22. 4. 2016 mě zatkla kriminální policie a odvezla mě k soudu. U soudu byla na mě opět uvalena vazba, a to z důvodu anonymního telefonátu, který policii sdělil, že se chystám uprchnout do ciziny a skrývat se před trestním stíháním v Německu. Upozornil jsem soud, že tímto jeho postupem se dostává do ohrožení moje rodina. Byl jsem převezen do vazební věznice a ani právníci nechápali tuto situaci. Po 59 dnech 20. 6. 2016., kdy již byly kandidátky do Krajských voleb podány, jsem z vazby propuštěn. Podle soudu nebyl důvod k vazbě. S ohledem na množství nepřátelsky zaměřených lidí proti mé osobě na to při rozhodování měl soud brát zřetel.

Spojil jsem se s kamarádem, a v poslední den registrace mě dopsali na kandidátní listinu. Tuto informaci jsem dal soudu. Reakci zde ani popisovat nebudu.

Přišlo další a další vydírání a další nátlak. Také já jsem stupňoval svůj tlak na odpovědné orgány. Začal jsem publikovat v médiích a na internetu. Tyto moje aktivity začali přinášet výsledky. Bylo najednou rozhodnuto o vrácení dotačního titulu pro město, pro porušení zákona.

Starosta města situaci neustál a položil funkci. A konečně se rozběhla celá mašinérie, která snad povede k objasnění této nechutné kriminální kauzy.

Z tohoto důvodu říkám, jsme právním státem. Bohužel je smutné, že právo je nutné si vynucovat. Že je nutné o své právo bojovat. Bohužel ke škodě nás všech není právo aplikováno automaticky. Náš právní systém vykazuje značné vady. O těch však v příštím příspěvku, včetně konkrétních případů a kauz.

Děkuji za pozornost

Jiří Fábik

Hora Svaté Kateřiny